Diagnostikou a léčbou ženské močové inkontinence se zabývají specialisté oboru urogynekologie a urologie.
Aby mohla být inkontinence moče správně léčena, je potřebné zjistit, o jaký typ inkontinence se jedná.
Anamnéza - údaje o počtu těhotenství, způsobu vedení porodu a údaje o dalších okolnostech, které mohly ovlivnit poměry v malé pánvi, podobně jako záněty, nádory či operační výkony. Samozřejmě je směřován důraz na příznaky onemocnění močových cest a inkontinenci. Používají se též mikční karty (pacient zaznamenává frekvenci a objem přijatých tekutin a vyloučené moči)
Klinické vyšetření - spočívá v prohlédnutí břicha, pánve a konečníku a event. neurologickém vyšetření. U žen by mělo být provedeno základní gynekologické vyšetření. Při inkontinenci se většinou provádí i vyšetření konečníku k posouzení dostatečnosti svěrače. U mužů je tímto způsobem vyšetřena prostata – v případě problémů je pak muž odeslán k odbornému urologickému vyšetření.
Nedílnou součástí klinického vyšetření je laboratorní vyšetření moči a mikrobiologických testů k vyloučení infekčních zánětů.
Možné je i provedení jednoduchých klinických testů, specifikujících event. únik moči nebo stav závěsu uretry apod.
Tyto základní metody může poskytnout každý lékař, praktik i specialista a jejich výsledky jsou pak podkladem k zahájení dalšího postupu.
Vybavení pro následující činnosti mají specializovaná pracoviště. Jde o nebolestivá vyšetření, převážně tzv. neinvazivní = bez zásahu do těla.
Uretroskopie, cystoskopie a kalibrace uretry – tzv. endoskopické techniky
Ultrazvuk – jakožto základní zobrazovací (neivazivní) metoda, která umožňuje velmi detailní vyšetření a dynamické zobrazení anatomických změn v pánvi – močový měchýř, prostatu, dělohu, močovody a ledviny. Může být zjištěna i tzv. retence moči v močovém měchýři, tj. množství, které zůstává v měchýři bezprostředně po vymočení.
Funkční diagnostika, urodynamické metody (např.uroflowmetrie) – jedná se o neinvazivní vyšetření, podmínkou je však spolupráce pacientů - močit na pokyn atd., což není vždy, zvláště u starších lidí, snadné.
např. Uroflowmetrie – pacient se po naplnění moč. měchýře tekutinou, vymočí do speciální toalety, která umožňuje změřit močený objem v závislosti na čase (maximální a průměrná rychlost průtoku).
Cystometrie – vyšetření jímací funkce moč. měchýře. Během plnění měchýře tekutinou či plynem se posuzuje senzitivita a aktivita moč. měchýře.
Uretrální tlakové profily – specializovaná vyšetření s využitím přístrojů zaznamenavajících tlak v oblasti močové trubice, event.rektálního otvoru
EMG vyšetření - k posouzení zdatnosti svalů pánevního dna. Jedná se o tzv. elektromyografii. Měří se při ní elektrická aktivita svalů pánevního dna v průběhu močení.
Pomocí těchto a dalších vyšetření musí být zjištěna příčina inkontinence a teprve následně může být zahájena odpovídající léčba.