Naplnění močového měchýře močí vyvolává nucení na moč. V normálním stavu se tato informace předá přes speciální nervové centrum ve spodní míše do odpovídajících center v mozku, kde je vědomě rozhodnuto o vyprázdnění močového měchýře. Měchýř se stáhne (kontrahuje), systém svěračů povolí a moč může odtékat.
K nekontrolovanému úniku moči může dojít např. když systém svěračů již nemá dostatečnou uzavírací sílu (např.v případě tzv.poklesu pánevního dna), jestliže měchýř kontrahuje přiliš silně nebo naopak vůbec či je-li částečně nebo zcela rušeno předávání nervových impulsů mezi močovým měchýřem, míchou a mozkem.
Všechny tyto poruchy mohou být vyvolány nejrůznějšími příčinami např. infekcí močových cest, oslabením svalstva pánevního dna, zvětšením prostaty, degenerativními změnami v mozku, poruchami látkové výměny, úrazy spojenými s poraněním míchy, účinky léků apod.
Příznaky inkontinence je možno pro zjednodušení rozdělit do dvou základních skupin - na obstrukční a iritační.
K obstrukčním příznakům patří opožděný začátek močení, odkapávání moči, přerušovaný proud moči, slabý proud moči a pocit nedostatečného vyprázdnění.
Iritační příznaky zahrnují močení v noci, nutkavé močení, časté močení a bolesti při močení. Vždy se jedná o samovolný a nechtěný odtok moči.
Inkontinence se může také dělit podle příčiny a její délky trvání:
Chronická inkontinence se dělí do dalších skupin (stresová ,urgentní, z přetékání, smíšená…) – viz.další kapitoly