Pro efektivní léčbu inkontinence je nutné určit typ a pravděpodobnou příčinu poruchy. V léčbě se zpravidla dává přednost konzervativním (nechirurgickým) metodám a až při jejich vyčerpání se po domluvě s pacientem se může event. přistoupit k chirurgickému zákroku.
Operační zákroky se samozřejmě provádějí na specializovaných pracovištích, ale i v ambulanci praktického lékaře či gynekologa existují jednoduché možnosti jak dosáhnout zlepšení stavu pacientů.
Změna životního stylu zahrnuje rozbor a změnu vztahu mezi symptomy nemoci a okolím – toto slouží pro léčbu špatných mikčních návyků změnou chování pacientů, prostředí nebo obojího.
Jak již bylo uvedeno – nejčastějšími typy inkontinence jsou stresová a urgentní – přičemž přístupy k léčbě jsou u každého z nich zcela odlišné. Zatímco při stresové inkontinenci, kterou lze léčit chirurgicky, dochází k úniku moči v okamžiku zvýšeného nitrobřišního tlaku, například při kašli a poskoku, urgentní inkontinence je léčena farmakologicky a operace by mohla problémy pacientky ještě zhoršit.
U žen mladšího a středního věku dominuje léčba operační. Pokud nelze vzhledem ke kontraindikaci provést operační řešení (nebo u seniorek) používají se konzervativní postupy.
Posílení svalů pánevního dna je prvním terapeutickým krokem u méně závažné stresové inkontinence, nedoprovázené výrazným sestupem pánevních orgánů. Efekt posilování svalstva pánevního dna je zřejmý až po uplynutí poměrně dlouhé doby (až 3 měsíce) – je tedy nutná trpělivost, pravidelnost cvičení a správné provádění cviků.
www.tvmedicina.cz – beseda s fyzioterapeutem
Tato technika je užívána hlavně při léčbě stresové inkontinence. Základním principem metody je získání povědomí o činnosti jednotlivých svalových skupin k nácviku izolované kontrakce či relaxace svalů pomocí speciálního přístroje. Hodnoty změn intraravaginálního tlaku nebo elektromyografické aktivity jsou demonstrovány akusticky, opticky či formou grafu na displeji přístroje. Vzhledem k náročnosti se tato metoda moc nepoužívá, přesto by měla mít své místo v dobře vedené rehabilitační péči. Může se stát jedním z ukazatelů kvalitního cvičení pánevních svalů.
Používá se v ambulantní praxi, příp. je přístroj zapůjčen za úplatu pro realizaci tzv.programu maximální elektrické stimulace. Elektrostimulaci lze využít u všech typů inkontinence, u pacientek k doplnění rehabilitační péče, v případech kontraindikace či selhávání medikamentózní léčby.
Léčba pesary je zavedena v běžné gynekologické praxi, ale bývá často opomíjena. Důvody jsou dva – poměrně dobrá dostupnost operačního řešení a nedostatek kvalitních pesarů pro řešení inkontinence či sestupu. Pro řešení inkontinence se hodí dva typy – kostkový a kruhový s uretrální olivkou - jejich cena je však poměrně vysoká. Méně vhodný je klasický kruhový Mayerův pesar, včetně provedení z plexiskla.
Jejím účelem je zvýšit uretrální uzavírací tlak pomocí hladkých svalových vláken v utretře a příčně pruhované svaloviny svěračů a pánevního dna. V praxi toto využívá pouze úzký okruh pacientek spíše jako doplnění základních metod konzervativní léčby stresové inkontinence.
Úspěšnou chirurgickou metodou řešení inkontinence je aplikace tzv. TVT pásky (Tension free Vaginal Tape). Tato beznapěťová páska poskytuje oporu uvolněné močové trubici a navrací ji schopnost kontinence. Operační výkon lze provést v lokální anestézii, pacientka tedy nemusí být zatížena celkovou narkózou. Z toho se odvíjí také rychlá rekonvalescence, s dobou hospitalizace cca 2 dny. K úplnému zhojení je zapotřebí 4 - 8 týdnů.
Páska je vyrobena ze speciálního materiálu, jehož vlastnosti a struktura způsobí, že dokonale sroste s okolními tkáněmi, takže o existenci pásky žena prakticky vůbec neví.
Tato operace se provádí buď cestou retropubickou (TVT), nebo transobturatorní (TOT), jejíž výhodou je možnost ambulantního provedení zákroku (krátká doba rekonvalescence).
Druhou nejčastěji používanou operační metodou je závěsná abdominální operace (kolposuspenze podle Burche). V současnosti se používá především při břišních gynekologických operacích a její efektivita je srovnatelná s operací pomocí volně uložené pásky.
U pacientek, kde operační zákrok není vhodný je využíváno již popsaných konzervativních metod léčby s využitím absorpčních pomůcek pro inkontinentní.
Urgentní inkontinence patří do symptomového souboru hyperaktivního měchýře a proto se léčba obojího v zásadě shoduje. Léčba je převážně konzervativní a symptomatická (dle příznaků) a je založená na aktivním přístupu pacienta. Pouze komplexní léčba s úpravou životosprávy tréninkem kontroly močení a medikamentózní podporou může zajistit úspěch.
K univerzálním léčebným preventivním radám patří redukce tělesné hmotnosti u obézních, omezení dráždivých jídel a omezení příjmu kofeinu, který má dráždivý, diuretický efekt, a proto jeho omezení může snížit frekvenci epizod močení. Pacient musí být poučen o tom, že kofein je kromě kávy obsažen také v čaji, čokoládě a některých nealkoholických nápojích. Optimální a zejména rovnoměrný příjem tekutin v průběhu celého dne je velmi důležitý.
Je základní metodou léčby u tohoto typu inkontinence. Vzhledem k vývoji v oblasti farmakologie poskytuje řadu možností – současné znalosti o neurofyziologii močového měchýře a uretry umožňují účinnější výběr léku. Léčebný efekt se pohybuje přibližně mezi 60–80 %.
U urgentní inkontinence jsou operační metody voleny méně často. Měchýř je možné zvětšit takzvanou augmentační enterocystoplastikou. Indikací je nízká kapacita měchýře. Ke zvětšení kapacity měchýře se používá záplata vytvořená ze střevního segmentu. Výjimečně je nutné odstranit celý močový měchýř s náhradou měchýře či se supravezikální derivací moči.
Vyžaduje velkou dávku spolupráce pacienky, lze jej kombinovat s farmakoterapií či psychoprofylaxí.
Vaginální (poševní) cestou nebo stimulace nervi tibialis (na dolní končetině). Na rozdíl od léčby stresové inkontinence se používají pulzní proudy nízkých frekvencí mezi 10-20 Hz. Moderní metodou je i aplikace léčebného laseru.
Alternativní metody a především akupunktura jsou další léčebnou možností, zejména při selhání klasické farmakoterapie nebo jiných způsobů léčby.
Používají se obdobné metody jako u urgentní inkontinence, vč.operačních.
Primárně spočívá v zavedení katétru nebo epicystostomie (zavedení katetru do moč. měchýře přes břišní stěnu), následně je léčena příčina.
Hormonální léčba má v urogynekologii dlouholetou tradici. Jako nejvýhodnější se jeví vaginální aplikace ve formě čípků nebo mastí. Nejčastěji používáme estriol, méně často estradiol. Aplikace je doporučována u všech typů inkontinence.