První krok při potížích

Nedobrovolný únik moči je velmi nepříjemný a hlavně intimní problém, se kterým se jak ženy tak i muži ostýchají svěřit svým blízkým a dokonce i lékaři.

Vyčkávání, či řešení problémů „svépomocí“ ovšem celou situaci komplikuje nejen zdravotně, ale mohou např. vyvolat i deprese, způsobit potíže v zaměstnání popřípadě narušit sexuální život a partnerské vztahy.

Mezi důvody nevyhledání lékařské pomoci patří kromě studu např. názor, že jde o běžný jev v procesu stárnutí nebo normální ženské záležitosti, nedostatek informací o možnostech léčení atd.

Toto je ovšem velká chyba , inkontinence by totiž mohla být příznakem jiné nemoci, jejíž zanedbání způsobí problémy daleko větší. Úspěch léčby závisí zejména na příčině inkontinence.

Převážnou většinu příčin nechtěného úniku moči lze úspěšně odstranit a tím pacienta buď úplně vyléčit nebo alespoň jeho problémy minimalizovat. Předepsáním vhodných absorpčních hygienických pomůcek lze život pacienta s inkontinencí zkvalitnit.

Velké procento inkontinentních pacientů nakupuje absorpční pomůcky v lékárnách přímo, ale tím se jednak ekonomicky velmi zatěžují, protože mohou uplatnit nárok na jejich předepsání ze zdravotního pojištění a kromě toho mohou volit pomůcky nevhodné pro jejich typ a stupeň inkontinence.

Pokud obtíže trvají a obtěžují, musí být konzultovány s lékařem.

V rámci diagnostiky (viz.dále) se Vás lékař nejdříve podrobně vyptá na vznik, trvání a charakter obtíží. (např. při jakých příležitostech k úniku moči dochází, jak často k němu dochází, jakým způsobem moč uniká, je močení ztíženo ad.). Nezbytná mohou být také doplňující vyšetření gynekologa, neurologa či urologa.
Na základě popisu obtíží pak je možné určit přesný charakter inkontinence.
Organizace péče o inkontinentní pacienty má tři úrovně:

primární péče: praktický lékař, gynekolog, , urolog, méně často neurolog, pediatr, internista. Pracoviště provádí aktivní vyhledávání pacientů, základní diagnostiku inkontinence moči a infekcí močových cest. Event.odesílá pacienty k dalšímu vyšetření do vyššího centra k určení typu inkontinence a rozhodnutí o charakteru další péče. Vede léčbu a sleduje pacienty na doporučení specialisty.
sekundární péče: specializované urogynekologické, urologické pracoviště. Provádí specializovanou diagnostiku poruch držení moči a navrhuje další léčbu. Provádí speciální typy konzervativní léčby, např. elektrostimulace, terapii biostimulačním laserem, eventuálně dalšími speciálními pomůckami.
terciární péče: specializované lůžkové zařízení, vybavené jako pracoviště sekundární péče. Většinou je v přímé vazbě na toto pracoviště, zejména v oblasti personální. Provádí zejména chirurgickou léčbu močové inkontinence a rekonstrukční operace pánevního dna.